Alergie se v dnešní době týká bezmála každého pátého obyvatele naší republiky. Podmínkou vzniku alergie je opakovaný styk organismu s vyvolávajícím alergenem působícím ze zevního prostředí. Existuje několik typů alergenů: potravinové, kontaktní, bakteriální a virové, lékové, hmyzí. Přehled pylových alergenů (trav, bylin a dřevin), rozdělených podle sezóny výskytu, naleznete v pylovém kalendáři...

Příčinou vzniku a podstatou existence klinických projevů alergických onemocnění je reakce alergenu s protilátkami a buňkami organismu. Výsledkem reakce je uvolnění látek farmakologicky a chemicky aktivních (mediátorů) a vznik zánětu, který navodí změny na jednotlivých orgánech a systémech organismu.

Podmínkou vzniku alergického onemocnění je opakovaný kontakt organismu s nějakým chorobu vyvolávajícím podnětem. Bylo už naznačeno, že tento opakovaný kontakt ne vždy prokážeme. Může k němu docházet skrytě a nepozorovaně, třeba prostřednictvím zkřížených reakcí, jako je tomu např. u alergie pylové, potravinové a lékové. Pouhá přítomnost alergenů k vyvolání projevů nemoci nestačí, jejich působení se musí kombinovat s dalšími vlivy.

Ve druhé polovině 20. století mnohonásobně stouplo znečištění ovzduší různými průmyslovými zplodinami, kouřovými i výfukovými plyny, takže dýcháme vzduch obsahující množství různých škodlivých látek včetně choroboplodných zárodků a alergenů.

Dědičnost se dost velkou měrou podílí na výskytu alergických chorob. Existují celé rodiny, kde se dědí onemocnění s určitou pravidelností z generace na generaci. V jiných případech však je výskyt alergických nemocí v rodině zcela náhodný a neočekávaný.

Kterákoliv složka potravy se může stát alergenem. Mezi nejčastější vyvolavatele projevů potravinové alergie patří různé druhy ovoce (pomeranče, mandarinky, citrony, grepy, ananas, rajská jablka, jahody), dále mléko a mléčné výrobky, ořechy všech druhů, mandle, ryby mořské i sladkovodní, čokoláda a kakao, med, mouka, luštěniny, zelenina, maso.

Alergická onemocnění vznikají z mnohých příčin, které se vzájemně doplňují a prolínají. Podmínkou vzniku je opakovaný styk organismu s vyvolávajícím alergenem působícím ze zevního prostředí. Protože se však s alergeny setkáváme všichni, a přesto jen někteří z nás projevy alergie trpí, je jasné, že alergeny nejsou příčinou jedinou.

Abychom pochopili podstatu a souvislosti dějů odehrávajících se při alergii a mohli pojem definovat, musíme si nejdříve uvědomit následující poznatky lékařských věd. Lidský organismus se chrání před působením různých mikroorganismů a jiných škodlivin, přicházejících ze zevního prostředí. Tato obrana je hlavním úkolem jeho imunitního systému. Tato obrana je hlavním úkolem jeho imunitního systému. Imunitní (obranné) reakce hrají důležitou roli i v kontrole vnitřní "čistoty" organismu, mluvíme o tzv. protinádorovém dozoru.

Imunita neboli obranyschopnost chrání naše tělo před škodlivými vlivy prostředí, ve kterém se nacházíme.
Alergii lze chápat jako nepřiměřenou reakci imunitního systému jedince na opakovaný střet s antigenem ("nepřítelem-recidivistou"), který je v případě alergie nazýván alergenem (látka převážně bílkovinné povahy, jež je schopna vyvolat alergickou reakci). Původ alergenů je různý - většinou jsou to běžné látky nacházející se v našem prostředí, např. pyly, prach, hmyz , roztoči, plísně, potraviny, kovy, léky.

Sezonní pylová alergie („senná rýma“), astma a další alergická onemocnění se za posledních sto let staly mnohem častějšími a dnes patří k významným příčinám nemocnosti zejména u dětí a mladých lidí. Alergie je termín užívaný pro řadu stavů - od záchvatů kýchání a intenzivního slzení očí během teplého slunného dne až po svědivou červenavou vyrážku a pískání při dýchání poté, co pohladíte zvířecího mazlíčka rodiny, nebo otok rtů a jazyka a zvracením po požití arašídů. Alergie je projevem poruchy, změněné reakce organizmu, a lze ji charakterizovat jako nepřiměřenou a škodlivou odpověď obranného systému těla na látky normálně neškodné.

Alergický pacient vyžaduje zvláštní pozornost, která zasahuje do života všech členů rodiny. V první řadě je nutné zabránit rozvoji alergického zánětu souborem opatření, které snižují riziko kontaktu pacienta s alergenem. Základem je vytvoření bezalergenového prostředí.

Záchvaty kýchání, vodnatá sekrece z nosu, ucpaný nos, svědění a slzení očí - to vše jsou příznaky onemocněn, nazvaného v polovině 19. století „sennou rýmou“. Vzhledem k tomu, že není způsobeno senem a nejde jen o rýmu, používá se dnes spíše termínů sezonní pylová alergie nebo polinóza. Hlavním „spouštěčem“ sezonní pylové alergie je pyl. Příznaky onemocnění se mohou vyskytovat po celý rok, v tom případě mluvíme o celoroční alergické rýmě, kdy hlavními alergeny bývají roztoči z prachu v domácnosti a domácí zvířata.

Průduškové astma je v rozvinutých zemích jedinou chronickou nemocí, jejíž výskyt stoupá. Studie školních dětí ukázaly, že za posledních 20 let se zvýšil počet pacientů s astmatem na čtyřnásobek. Astma je v současnosti nejčastějším důvodem pro přijetí dítěte do nemocnice a v mnoha oblastech i jednou z hlavních příčin hospitalizace dospělých pacientů. Jen ve Velké Británii usmrtí astma každoročně 2000 osob, mnohé ve věku mladším než 35 let. Alergie patří k významným příčinám astmatu, neboť hraje roli u 90 % případů astmatu u dětí a 50 % onemocnění u dospělých.

Reakce na potraviny jsou velmi časté, ale jen ve velmi malém procentu se u příznaků, které nastaly po požití určitého jídla, jedná o pravou alergii, tj. imunitní odezvu těla. Každému něco chutná a něco jiného nechutná a u malých dětí bývá odmítání určitých jídel součástí snahy o nezávislosti. U dospělých osob má přejídání se určitými potravinami či odmítání jiných obvykle demonstrativní charakter a patří do oblasti psychologie.

Některá svědivá kožní onemocnění mohou být způsobena alergií na určitou látku, která přišla do kontaktu s kůží. Kůže postižená zánětem silně svědí a může docházet ke vzniku puchýřů. Mnohé látky, nejčastěji součásti potravin, rostlin nebo kosmetických výrobků, mohou vyvolat záchvat

Včely (Apis mellifica) a vosy (Vespula vulgaris) patří do hmyzího řádu Hymenoptera. Včely se pěstují po celém světě pro med a opylení ovocných stromů. Včelí roj přežívá zimu, a proto může ke včelímu bodnutí dojít i během výjimečně teplého zimního dne, ovšem mnohem častěji k tomu dochází je od jara do podzimu. Čmeláci nejsou agresivní a jejich bodnutí je vzácné. Vosy mají žlutočerně pruhované tělo s úzkým pasem. Staví si hnízda v dutinách vzniklých přirozeně nebo v důsledku lidské činnosti. Žijí v blízkosti člověka a vyhledávají přezrálé ovoce a sladkosti. Chovají se agresivně, a jsou proto nejčastější příčinou alergie na hmyzí bodnutí.

Sluneční záření, Pyly, Prach, Roztoči, Plísně, Hmyz, Potraviny, Zvířata, Léky, Kovy

Alergická rýma, Anafylaktický šok, Astma, Atopický ekzém, Hmyzí kousnutí, Kontaktní alergický ekzém, Kopřivky a otoky, Lékové alergie, Migréna, Potravinové alergie, Pylové alergie, Zánět spojivek